Co mě naučili moji psi


__________________________________________________________________
| Život se psí společností je pro mě naprostou samozřejmostí :-) Pes je terapeut, spojnice s přírodou a mnohdy i výplň pochroumaných srdíček. Dokáže povzbudit, uchlácholit, rozesmát, uklidnit i pořádně rozčílit :-D. Pes je odrazem duše svého pána. Je to takové živoucí zrcadlo a proto není pro každého jednoduché ho zvládnout či vůbec mít ve své blízkosti... ale to už je jiné povídání... Pes a člověk jsou si sobě navzájem učiteli. Když se mě někdo zeptá, co všechno jsem naučila své psy, je pro mě celkem jednoduché odpovědět. Ať už bych zmiňovala hygienické návyky, pravidla chodu domácnosti či sportovní cviky, je to celkem jasné, ale co vlastně naučili moji psi mě? Tato odpověď pro mě už tak jednoznačná a jednoduchá nebyla. Sestavila jsem si proto následující seznam... 1.) dochvilnosti – nevím jak je to možné, ale psi naprosto přesně vědí, kdy je čas krmení, kdy je čas procházky a dokonce poznají i den cvičáku... každá změna rozvrhu znamená spoustu překvapeně vyčítavých kukučů a neuvěřitelně otravné motání pod nohama :-D 2.) skromnosti – nejednou se mi stalo, že jsem místo na posteli spala na nočním stolku a vstávala s otisky pacek na zádech; stejně tak i když jsem se sama živila suchými rohlíky, psi měli v miskách kvalitní granule a to nemluvím o tom, že můj batoh (při cestování na internát) byl ze tří čtvrtin naplněný pouze věcmi pro psy :-D 3.) čistotnosti a pořádku-milovnosti – dva až tři psi v garsonce vás brzo naučí častějšímu luxování, mytí tlapek po procházce, utírání prachu a především každodennímu vynášení odpadků... nehledě na to, že si víc hlídáte, kam co odložíte, aby se to nedostalo do psí tlamy, nebo aby to nebylo celé od chlupů :-D 4.) trpělivosti – to snad ani není potřeba vysvětlovat :-D 5.) menší stydlivosti – už si ani nepamatuju, kdy jsem byla naposled sama na záchodě nebo ve sprše... 6.) důslednosti – psi jsou jako ty jeskyňky – povolíte o kousíček a najednou... no všichni víme jak dopadl Smolíček :-) 7.) rozvaze – když si nejsem jistá tím co chci, nejednám na základně vlastního přesvědčení nebo když prostě jen zkusmo hodím nějaký povel, psi to okamžitě poznají a také mě neberou vážně... 8.) otrlosti – asi bych ani nespočítala kolikrát jsem uklízela psí výkaly a kolikrát ani neměly tuhou konzistenci a nacházely se na koberci :-D. Nesčetněkrát jsem rovněž ošetřovala drobná poranění ve stylu prokousnutého ucha, utrženého drápu, zapařeniny, odřeniny čumáčku či polštářku na pacce... účastnila jsem se tetování štěňátek, rentgenování kyčlí, seškrábávání čehosy z vnitřku víček vlastního psa... měla jsem doma i pejska s epilepsií a celkem nedávno jsem byla svědkem toho, jak mému psovi vrací veterinářka zub i s kusem ulomené čelisti na místo a drátuje mu tlamu... ano, ortlost je to pravé slovo :-D 9.) nelenivosti – není nic horšího než nevyběhaný nudicí se pes! A tak je jednoduché předcházet psychické nevyrovnanosti (především své vlastní) pěkně dlouhými procházkami, projížďkami u kola a psími sporty :-) 10.) láskyplnosti – není nic krásnějšího než láska :-) a právě mazlení, tulení a pusinkování jsou jejími krásně přirozenými a bezprostředními projevy... když se naučíte je přijímat a dávat svým psům, zjistíte že je jednodušší lásku rovněž upřímně přijímat a dávat lidem :-) |










