Cesta za poznáním, krmení I.

__________________________________________________________________

Výživa psa je tak neuvěřitelně diskutovaným a hádkami protkaným tématem, že mám potřebu se k ní rovněž vyjádřit. Už několik měsíců různě brouzdám po internetu, pročítám knihy, skripta a učebnice, ptám se a radím s majiteli, chovateli a veterináři... a přeci přicházím k jedinému závěru: sto lidí rovná se sto názorů.

Pes je vděčný tvor a sežere to, co mu člověk předloží. Tak tomu už od počátků domestikace bylo, je a dokud budeme s těmito zvířaty žít bok po boku, i bude. Co ale podávat svému psovi, aby pro něj strava nebyla jen nějakým život udržujícím balastem, ale zdravou energeticky vyváženou a chutnou složkou? Jak často přemýšlíte nad tím, co je pro vašeho psa nejvhodnější? Jak často se vám stává, že se o tomto s někým dohadujete? Jak často přemýšlíte nad svou vlastní výživou?

Mám plný počítač a poznámkový blok odkazů týkajících se evoluce psovitých, výživy jak člověka, tak různých druhů zvířat, neustále dostudovávám informace o tělních soustavách, o působení vitamínů a minerálů v těle atd... a přes to všechno mi přijdou všechny ty hádky a přestřelky naprosto nepodnětné a zbytečné a hned vám také povím proč...Když chci něco změnit, prezentovat, či jakkoliv ovlivňovat, je potřeba, abych začala sama u sebe... tedy když chci řešit vhodnou výživu psa, musím se nejprve zamyslet nad vhodnou výživou pro sebe... zdá se vám to uhozené? hmm... tak to vezmeme pěkně od začátku :-)

Kdysi a kdesi dávno žil člověk v jeskyni. Jeho způsob života se od toho našeho lišil ve všech směrech a jeho strava sestávala především ze syrových nebo jen nepatrně tepelně upravených surovin... neznal žádné smažení, pečení, flambování, grilování a kdoví co ještě. Přijímal potravu proto, aby jeho tělo načerpalo energii, bylo silné a zdravé... člověk tehdy nežil aby jedl, ale jedl aby přežil... Teprve modernější období začaly přinášet nové techniky a metody. Lidé začali jíst to, co láká jejich oči a ne zbytek těla a postupně se nám začaly vyvíjet i onemocnění s tím související. Čím složitější a tepelně náročnější příprava, tím se nám do těla dostává méně výživných a více "pouze plnivých" elementů. Nemluvě o chemii, kterou dnes a denně přijímáme v podobě konzervantů, barviv, zahušťovadel a dalších "éček". Existuje spousta diet, životních stylů a alternativních metod nejen ve stravování, která se svou podstatou více či méně navrací k pra-původu - např. vegetariánství, vitariánství, paleo-diety... a mnoho dalších. Co si o těchto směrech myslíte? Souhlasíte s nimi?

Sama za sebe zastávám názor, že lidská trávící soustava odpovídá trávící soustavě býložravce. Ať už tvary zubů, složení žaludečních šťáv, délka střev... naše těla jsou zkrátka stavěná především pro přijímání a trávení rostlinných složek. Mám tedy za to, že je pro mě nejlepší a nejvhodnější jíst především zeleninu, ovoce, obiloviny, olejniny, luštěniny, ořechy a semínka. Když pak přidám maso, mléko a vejce, je to už něco navíc - něco co bych měla jíst v omezené míře a třeba jen na doplnění chutí. A samozřejmě rovněž platí, že většina surovin by měla mít co nejjednodušší přípravu a pokud možno by neměla procházet tepelnou úpravou... Tohle je má filosofie a postupně krůček po krůčku pomalu směřuji k jejímu praktickému naplnění, neboť už jsem zaznamenala velký rozdíl mezi tím, jak se cítím po vepřo-knedlo-zelo a po zeleninovém salátu :-)

I pes má svou vlastní historii a evoluci. I jeho způsob života se postupně měnil a formoval stejně jako jeho jídelníček. Přibližně před nějakými patnácti tisíci lety začal pro tento druh proces zvaný domestikace. Je to zdomácňování, ochočování a sbližování se s člověkem a to všechno bylo možné a uskutečnitelné mimo jiné proto, že člověk začal psovi podávat potravu. Tehdy to pravděpodobně bylo především maso, avšak čím déle spolu tyto dva druhy žily a spolupracovaly, tím více předkládal člověk psu i rostlinné zbytky, neboť maso je přece jen dražší a hůře dostupnější surovinou. Trávící systém psa se nejvíce podobá masožravcům, avšak samotné jeho zažívání už je tisíce let navyklé na přijímání i poměrně velkého podílu obilovin a zeleniny.

Abych to zase trochu shrnula... Stejně jako pro nás (lidi) je nejvhodnější přijímat co nejvíce rostlin, ale nejsme většinou schopni se obejít bez živočišných produktů, pro psa je nejvhodnější přijímat maso, ale není schopen se obejít bez rostlinných surovin. Často slýchám názor, že pes je potomkem vlka a tím pádem je třeba jej krmit masem. Pes už dávno není vlk. Četla jsem výtažek z výzkumu zaměřeného na mitochondriální DNA, který poukazuje na to, že rozdělení na psa a vlka, jako na samostatné druhy, bylo patrné už před nějakými 100 000 lety. Není tedy ani podložené, že by v tom měl prsty člověk. Avšak pes a vlk už jsou jen velmi vzdálenými příbuznými a nemyslím si, že je opodstatněné a odůvodnitelné srovnávat jejich dietetické nároky. Ano, pes bezesporu potřebuje živočišnou bílkovinu - maso, NENÍ však striktním masožravcem a není schopen trávit stejným způsobem jako vlk...

Předchozí řádky tedy poukazují na to, že pes potřebuje mít v krmné dávce jak živočišnou, tak rostlinnou složku v rozdílném poměru... to je tedy jasné, ale co dál? Jaký je ten poměr mezi masem a zeleninou? Jaké maso a jakou zeleninu či ovoce dávat? Kolik toho všeho má pes za den dostat? Dokážu stanovit krmnou dávku tak, aby psovi nechyběly žádné vitamíny? A mám mu vařit, nebo podávat všechno syrové? A co granule, nebo jiná průmyslově vyráběná krmiva?Pokračování příště :-)