Majetnictví

__________________________________________________________________

Že jsou honáci majetničtí, to jsem věděla, ale člověk pozná podstatu téhle jejich vlastnosti, až když má jednoho doma :-).

Vlastně ani pořádně nevím jak to popsat... Erin je majitelkou a správkyní VŠEHO. Ona může všechno, vezme si cokoliv a na všechno má právo. Veškeré zdánlivé ústupky, které my lidé nazýváme výchovou a výcvikem, ona dělá jen proto, že nemá zapotřebí se dohadovat... Potřebuje mít neustále všechno pod kontrolou, být středem pozornosti a chlubit se svou kořistí... To se u jiných psů jen tak nevidí :-).

Dnes se jí opět povedl majstrštyk :-D. Erinka si na procházce našla srnčí parůžek a celá šťastná mi ho přinesla ukázat (jen ukázat!!). Dokud jsem mu věnovala pozornost, tak si jej poponášela a až už jsem si jí nevšímala, prostě ho pustila na cestu a pokračovala v procházkování. Naštěstí jsem si toho všimla a parůžek jí vzala domů. Miluje ho a co chvilka ho někomu cpe do klína (při tom na něj samozřejmě nikdo nesmí sahat), aby se jím pochlubila. Asi dvě hodiny po tom, co jsme se vrátili domů, dostali oba hafani kostičku z bůvolí kůže. Erinka si tu svou honem zanesla ke sbírce hraček do pelechu a Keltík sebou prostě plácnul v kuchyni na podlahu a dal se do žvýkání. To by ani nebyla naše Erucha, kdyby ho nechala jen tak v poklidu s kostičkou. Začala kolem něj poskakovat a dorážet na něj... přibližně dalších deset minut se z kuchyně ozývalo štěkání a dusot poskakujících tlapek a pak najednou ticho...

Takové ticho, až mě to vyrušilo od filmu a šla jsem se podívat. Erin ležela uprostřed místnosti. Přes natažené pacinky měla pečlivě složenou svoji kost a parůžek a v klidu okusovala Keltovu kost. Pan Černobílý seděl zkroušeně dva metry od ní a kdyby psi brečeli, nejspíš by mu tekla jedna slzička za druhou...Toliko o honáckém majetnictví :-)

Dodatek: Erucha byla následně poslána do vyhnanství (do venkovního výběhu), než si Keltík dožužlal svou kostičku ;-).