Není hormon jako hormon

__________________________________________________________________

Keltík na jaře započal shazování srsti. Na tom není nic neobvyklého - zkrátka běžné línání, ale jeho odchlupování neustále nabývalo na síle a teď vypadá spíš jako oškubanec a pořád to z něj ještě padá po hrstech! Nikde na těle však nemá lysiny. Srst mu stále rovnoměrně pokrývá zdravou kůži, ale místo krásné dlouhé, ji má najednou krátkou a řídkou... znát je to především na límci, kde mu z krátké srsti trčí trsy dlouhých chlupů.

Nikdy před tím takhle nevypadal. Přemýšlela jsem, čím to může být a pak se mi vybavil jeden scénář, který mi Keltovu situaci nápadně připomíná... Viděli jste někdy lva po kastraci? Vypadá jako lvice - odejmutím varlat ztratí hlavní továrnu na samčí pohlavní hormony, které mají na svědomí mimo jiné i "samčí vzhled"...

Hormony mají v tělech živých tvorů velký význam. Velice zjednodušeně by se dalo říct, že jsou to takové regulátory tělesných funkcí. Mají své specifické úkoly a jejich nepřirozený nadbytek či nedostatek se vždycky na těle projeví... a tak se na mém krásném psím samečkovi po kastraci nejspíš také projevil jistý nedostatek...

Celá problematika zabývající se hormony, mi vždycky připadala velmi složitá. Ve škole jsme museli vědět, kde se které tvoří, odkud kam putují a na co působí... Jeden hormon zvyšuje produkci jiného a nějaký další ji zase snižuje, nebo třeba některá žláza tvoří daný hormon za předpokladu, že na ni působí hormon pocházející z jiné žlázy... no prostě hormony tvoří svůj malý vesmír a důkladné porozumění jejich účinkům přenechám raději odborníkům... Hlavou se mi honí pouze myšlenka, jak něco tak fyzicky nepředstavitelného, může působit s tak velkým efektem :-).